close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Prosinec 2008

Fríský poklad

31. prosince 2008 v 15:54 | pawin
Malá Rozárka(10 let) je dcera bohatého šlechtice. Miluje koně a chce ty nejlepší. Vlastní 5 koní, každý je jiný. Jeden je pony, toho má na všední jízdy, další hafling, toho má na vyjížďky, dalšího má hucula, ten je na závody a konečně dva fríské hřebce, které ji otec nedávno přivezl z Holandska. Rozárce se hřebci moc líbili, jenže ona jim ne. Vyhazovali po ní, shazovali ji a neposlouchali ji. V té chvíli, kdy jeden z hřebců shodil Rozárku do potoka, Rozárce došla trpělivost a oba je nechala přivázané bez vody a jídla v jednom lese. Po týdnu je nechala zase přivést do stáje, myslela si, že oba už budou hodní. Ale naopak byli ještě divočejší než dříve. Tak je nechala přivázané před potokem, kde se nemohli napít a tráva byla také daleko. Po dalším týdnu je nechala zase přivéct, jenže místo krásných frísů tam byli dva černí psi.
Rozárie ihned přikázala tatíčkovi a všem, aby dva hřebce našli. Jenže jakoby se pod hřebci splyhla zem. Nikde nebyli. Jak bylo vidět na Rozárii, tak ji to moc nevadilo, ihned sedla na haflinga a šla se projet.
Mezitím, co si Rozárie užívala vyjížďku, tajemná postava odváděla dva hřebce. Byla to mladá dcera kováře Katka. Došla s hřebci k jezeru, povolila jim uzdy a řekla jim: ,,Běžte, jste volní!!!'' Jenže hřebci se nepohli ani o kousek. Za to když se pohla Katka, oba udělali stejný krok jako ona. ,,Tak dobře, nechám si vás, ale se mnou jít nemůžete, budete tu u jezera a vždy když zapísknu, přijdete.'' Řekla Katka a oboum dala jméno. Tomu většímu a mohutnějšímu dala jméno Maxim a tomu menšímu a hubenějšímu Roland. Koně se jen na sebe podívali, pokývli hlavami a odcválali dál.Co Katka řekla, to každý den platilo. Nosila jim nejrůznější dobroty, seno, ovoce a hlavně čerstvou vodu.Vždy, když přišla, se o ni Maxim a Roland rvali, ale po okřiknutí toho nechali a věnovali se jí. Jenže vše hezké jednou zkončí a Katku vystopoval jeden sluha Rozárky. Ihned to Rozárce pověděl, ona hned jela k jezeru a oba fríse si vzala k sobě. Aby toho nebylo málo, počkala si tam na Katku. Katka pískala, volala, ale nic. Po chvíli se z křoví vynořila Rozárie a nechala Katku zatknout pro krádež koní.
Katka se ve vězení moc dlouho neohřála, protože v tu chvíli, kdy se měnily stráže před vězením, oba hřebci vykopli zeď věznice a utíkali tryskem s Katkou až do rodného Holandska. Katka oboum poděkovala, jenže jo chyběl její tatínek. Co když ho zatknou? Nebo popraví?!!!!!!:-o. Pomyslela si a to ji zase Maxim hlavou utěšoval.Oba ji vedli dál a dál od civilizace, došli až k jezeru, které se podobalo jezeru u Katčiny chalupy. I přes to to nebylo obyčejné jezero, na jeho dně se něco třpytilo, něco, čím si mohla Katka velmi pomoci. Roland vzal Katku na hřbet a doplavali ke středu jezera. Potom se Roland s Katkou ponořil ke dnu a ona vytáhla zlatou sošku fríse. Až Roland doplaval ke břehu, slezla z něj a předala Maximovi sošku. Ten ji jen lidským hlasem pověděl.: ,,Ty jsi nás zachránila, teď zachráníme my tebe. Jen si tu sošku nech, za ni dostaneš dostatek peněz na chladnokrevníky. Ty k nám přivedeš a my se o ně postaráme a pak je pustíš k jezeru. A zbytek nech jen na nás.¨ Než to Maxim dořekl, seběhlo se u jezera tisíce fríských koní a jeden z nich vzal Katku na hřbet a odvezl ji domů.
Katka udělala vše, co ji Maxim řekl a vrátila se zpět do Holandska. Tam Maxim proměnil dva chladnokrevníky ve fríské hřebce a poslal je zpátky k Rozárii. Katka se bála zpátky domů, protože ji čekal trest. Netušila však, že ji Rozárie pochválí, jak jsou hřebci vychovaí a vše ji odpustí.Katce zbyla jen uzda po Maximovi a po Rolandovi, už je nikdy neviděla.

Lukův zázrak Tadeáš

31. prosince 2008 v 11:23 | pawin
Luk, bývalý parkurový jezdec, pracuje u bohatého majitele obrovské stáje Marka jako trenér všestranných koní.Sám kdysi vlastnil ty nejlepší koně světa, ale teď už má jen vysloužilého bělouše Nika.Nik kdysi patřil mezi nejlepší, ale léta šly dál a oba zestárlï a zbyly po nich jen zaprášené trofeje. Ten den, kdy se Luk pozastavil nad svou minulostí se u něj zastavil pan Mark. Jenže nešel Lukovi popřát, ale vynadat, že poslední dobou už jde stáj ke dnu. Žádný kůň nevyhrává, naopak už jsou všichni koně mimo svou formu a jsou už zestárlí jakko Nik. A finance už nedovolovaly Lukovi koupit dobré koně. Tak mu nezbylo nic jiného, než hledat mladá hříbata. Hledal, hledal, jenže žádné hříbě se mu nezamlouvalo.když v tu ránu do něj narazil maličký hafling. Nebyl jako ostatní hříbata, byl maličký a hodný. Luk si ho ihned koupil. ,,Jak se jmenuje?'' Zeptal se Luk majitele. Byla to maličká stáj,kde byly dvě plnokrevné kobyly a jedna klisna haflinga dále pár krav a ovcí. ,,Tadeáš,po tatínkovi''. Řekl spokojený majitel. Tak vzal tadeáška za růžovou ohlávku a odváděl ho do auta. Byl z něj nadšený. ,,To je ten šampion¨. Řekl pišně Luk panu Markovi. A tomu už došla trpělivost a okamžitě Luka i s jeho koňmi vyhodil.
,,Nevadí''. Řekl Luk a pokusil se najít jinou práci, jenže pan Mark udělal lukovi takovou ostudu, že ho nikde nechtěli.
Uplynuly 2 roky a Luk měl už jen stáj a dva koně.Bydlel ve stáji,bez práce a bez peněz. Tak se rozhodl,že bude na Tadeášovi jezdit sám. Byla to jeho poslední možnost,jak znovu získat peníze a postavení.Jenže to netušil,co z Tadeáše vyrostlo. Tadeáš se bavil Lukovým shazováním, při čištění do něj strkal a při pití ho poplival vodou. Luk už si nevěděl rady. Neměl žádné pomucký a ani pořádné sedlo. Tak se musel rozhodnout pro těžkou věc. Musel Tadeáše prodat. Za Nika by stejně moc peněz nedostal a nikdy by ho za jeho duši neprodal. Po týdnu si přijel k Lukovi zájemce o Tadeáše. Tehdy Tadeáš pochopil, co se děje. Ale na to už bylo pozdě.Cizí pán ho odváděl neznámo kam. Luk už nevěděl,co má dělat. Jednoho rána se rozhodl trochu bělouše provětrat. Vzal staré sedlo a starou zaprášenou uzdu a místo podsedlové dečky si dal pytel a jeli na vyjížďku. Bylo to něco, jako za starých časů. Najednou z ničeho nic na ně vyskočí vyhublý podivný kůň. Lukovi to bylo jasné. Byl to Tadeáš. Ale v takovém stavu, že požádal majitele Tadeáše o vrácení. Majitel rychle souhlasil a řekl Lukovi, že je Tadeáš nepoužitelný,divoký a neskrotitelný.Přesto si ho Luk vzal zpátky.
Ihned začal s tréninkem. Tdeáše málem nepoznal. Tak hodný kůň,no to je zázrak. Pomyslel si. Po měsíci už na něm jezdil a nikdo by nevěřil, že to Luk zvládne.
Po roce výcviku se Luk rozhodl Tadeáše přihlásit do soutěže.Jenže nastal problém. Hafling je kůň malého vzrůstu, tak by na něm Luk neměl jezdit. Hledal tedy nějakou mladou slečnu.která by pro něho jezdila. Závody se blížiliy ale dobrovolníci nebyli. Den před závodem u Luka zaklepala malá podivná dívenka v černém. Slíbila mu, že pro něj bude závodit, ale pod podmínkou, že nikdo nebude znát její jméno. Luk jí to slíbil a ihned zaběhl pro Tadeáše
, aby si ho dívenka zkusila. Ale jak se vrátil, dívenka tam nebyla. Jen pokrčil rameny, odsedlal Tadeáše a šel spát.
Nastal ten, den, kdy se mohl Lukův život trochu přilepšit, jenže když šel Luk ráno pro haflinga,byl pryč. Luk nevěřil svým očím a ze začátku si mylel, že je to jen sen.Ale po chvilce si uvědomil realitu. Šel aspoň vyhlížet malou dívenku a ta také nepřišla. Lukovi nezbylo nic jiného, než zajet na závodiště, kde byli všichni zvědaví Lukovým zázrakem, a říct jim, že Tadeáš neodjezdí závod. V tu chvíli, kdy se snažil Luk ostatním majitelům vysvětlit tu záhadu, malá dívenka a Tadeáš byli už řipraveni na opracovišti. Luk si jen šťastně oddech a šel za dívenkou. Mezitím dívenku a haflinga obkličkovávaly její soupeřkyně na velcích koních. Byla tam i holka od pana Marka na šampionovi jménem Teodor. Každý kůň by chtěl vypadat jako on. Jen ty jeho svaly se mlely a jeho naleštěná srst se leskla v denním slunci.Malá dívenka,jak ji Luk říkal se procházela a prohlížela si opracoviště plné záludných překážek. V tu chvíli do ni narazil obrovský Teodor a ta holka na něm se jen dívence smála do očí. ,,S tím chceš vyhrát?!!!'' ,,Ano, s tím''. odpověděla spokojeně dívka. Ta nafintěná holka na Teodorovi se jen ušklíbla a odjela pryč. No ale to už začal závod a kůň po koni začal projíždět trať. Tadeáš byl na řadě předposlední, za ním jen Teodor se svou paní.Tak a už zazvonil gong,aby dívka mohla vyjet. Tadeáš se snažil,snažil, každou překážku skákal jako bůh. Jeho bílá hříva jen vlála v oblacích a mísila se s dívčinými černými vlasy. Tak a poslední překážka Tadeáši! Pověděla haflingovi a oba se krásně nadnesli a překonali tak nejtěžsí překážku. ,,A JE TO REKORD!!'' Se jen ozvalo z mikrofonu reportéra a dívenka s Tadeášem si jen vychutnávali potlesk. Bylo jasné, že budou na stupínku vítězů. Luk jen zářil. Všichni ho chválili a hned mu nabízeli práci a peníze za Tadeáše. Jenže pak se potlesk ztlumil a byla na řadě KAROLÍNA na Teodorovi. Jak zazněl gong, oba vystřelili a ihned vše protriskli, byli ohodně rychlejší , než hafling a divenka, jenže na poslední překážce Teodor odmítl poslouchat a Karolínu shodil. Jen si vítězně řehtal a díval se na Tadeáše, ten mu jen odvětil hlavou a radostně si vychutnával chvíle slávy.Luk ihned běžel za dívenkou,ale ta byla pryč, byl tam jenom Tadeáš. Luk se podíval vzhůru a řekl: ,,Děkuji''. Vzal haflinga a šli zpátky, už o milion bohatší domů.

Za peníze Luk koupil nové vybavení a Nika poslal do koňského domova pro seniory, aby si užíval stáří. Každý týden ho navštěvovali a nosili mu spoustu dobrot.Dále Luk dostal práci u pana Marka, jen pod podmínkou,že bude vše podle Luka. Tak se vše vrátilo do starých časů.
sem to sama vymyslela:) tak to plsky nekopirujte:d

černí koníci

27. prosince 2008 v 11:42 | pawin

bílí koníci

27. prosince 2008 v 11:35 | pawin

pony

27. prosince 2008 v 11:24 | pawin







úvod

26. prosince 2008 v 20:02 | pawin
ahoj jen bych chcela skusit mé spisovatelské povídky a chtěla bych něco zkusit psát,tak se neleknite:d jesik se vam to nebude libit tak klidně napište ale doufam že sem někoho přilákám:d