Malá Rozárka(10 let) je dcera bohatého šlechtice. Miluje koně a chce ty nejlepší. Vlastní 5 koní, každý je jiný. Jeden je pony, toho má na všední jízdy, další hafling, toho má na vyjížďky, dalšího má hucula, ten je na závody a konečně dva fríské hřebce, které ji otec nedávno přivezl z Holandska. Rozárce se hřebci moc líbili, jenže ona jim ne. Vyhazovali po ní, shazovali ji a neposlouchali ji. V té chvíli, kdy jeden z hřebců shodil Rozárku do potoka, Rozárce došla trpělivost a oba je nechala přivázané bez vody a jídla v jednom lese. Po týdnu je nechala zase přivést do stáje, myslela si, že oba už budou hodní. Ale naopak byli ještě divočejší než dříve. Tak je nechala přivázané před potokem, kde se nemohli napít a tráva byla také daleko. Po dalším týdnu je nechala zase přivéct, jenže místo krásných frísů tam byli dva černí psi.
Rozárie ihned přikázala tatíčkovi a všem, aby dva hřebce našli. Jenže jakoby se pod hřebci splyhla zem. Nikde nebyli. Jak bylo vidět na Rozárii, tak ji to moc nevadilo, ihned sedla na haflinga a šla se projet.

Mezitím, co si Rozárie užívala vyjížďku, tajemná postava odváděla dva hřebce. Byla to mladá dcera kováře Katka. Došla s hřebci k jezeru, povolila jim uzdy a řekla jim: ,,Běžte, jste volní!!!'' Jenže hřebci se nepohli ani o kousek. Za to když se pohla Katka, oba udělali stejný krok jako ona. ,,Tak dobře, nechám si vás, ale se mnou jít nemůžete, budete tu u jezera a vždy když zapísknu, přijdete.'' Řekla Katka a oboum dala jméno. Tomu většímu a mohutnějšímu dala jméno Maxim a tomu menšímu a hubenějšímu Roland. Koně se jen na sebe podívali, pokývli hlavami a odcválali dál.Co Katka řekla, to každý den platilo. Nosila jim nejrůznější dobroty, seno, ovoce a hlavně čerstvou vodu.Vždy, když přišla, se o ni Maxim a Roland rvali, ale po okřiknutí toho nechali a věnovali se jí. Jenže vše hezké jednou zkončí a Katku vystopoval jeden sluha Rozárky. Ihned to Rozárce pověděl, ona hned jela k jezeru a oba fríse si vzala k sobě. Aby toho nebylo málo, počkala si tam na Katku. Katka pískala, volala, ale nic. Po chvíli se z křoví vynořila Rozárie a nechala Katku zatknout pro krádež koní.

Katka se ve vězení moc dlouho neohřála, protože v tu chvíli, kdy se měnily stráže před vězením, oba hřebci vykopli zeď věznice a utíkali tryskem s Katkou až do rodného Holandska. Katka oboum poděkovala, jenže jo chyběl její tatínek. Co když ho zatknou? Nebo popraví?!!!!!!:-o. Pomyslela si a to ji zase Maxim hlavou utěšoval.Oba ji vedli dál a dál od civilizace, došli až k jezeru, které se podobalo jezeru u Katčiny chalupy. I přes to to nebylo obyčejné jezero, na jeho dně se něco třpytilo, něco, čím si mohla Katka velmi pomoci. Roland vzal Katku na hřbet a doplavali ke středu jezera. Potom se Roland s Katkou ponořil ke dnu a ona vytáhla zlatou sošku fríse. Až Roland doplaval ke břehu, slezla z něj a předala Maximovi sošku. Ten ji jen lidským hlasem pověděl.: ,,Ty jsi nás zachránila, teď zachráníme my tebe. Jen si tu sošku nech, za ni dostaneš dostatek peněz na chladnokrevníky. Ty k nám přivedeš a my se o ně postaráme a pak je pustíš k jezeru. A zbytek nech jen na nás.¨ Než to Maxim dořekl, seběhlo se u jezera tisíce fríských koní a jeden z nich vzal Katku na hřbet a odvezl ji domů.

Katka udělala vše, co ji Maxim řekl a vrátila se zpět do Holandska. Tam Maxim proměnil dva chladnokrevníky ve fríské hřebce a poslal je zpátky k Rozárii. Katka se bála zpátky domů, protože ji čekal trest. Netušila však, že ji Rozárie pochválí, jak jsou hřebci vychovaí a vše ji odpustí.Katce zbyla jen uzda po Maximovi a po Rolandovi, už je nikdy neviděla.




sem to sama vymyslela:) tak to plsky nekopirujte:d
































