Luk, bývalý parkurový jezdec, pracuje u bohatého majitele obrovské stáje Marka jako trenér všestranných koní.Sám kdysi vlastnil ty nejlepší koně světa, ale teď už má jen vysloužilého bělouše Nika.Nik kdysi patřil mezi nejlepší, ale léta šly dál a oba zestárlï a zbyly po nich jen zaprášené trofeje. Ten den, kdy se Luk pozastavil nad svou minulostí se u něj zastavil pan Mark. Jenže nešel Lukovi popřát, ale vynadat, že poslední dobou už jde stáj ke dnu. Žádný kůň nevyhrává, naopak už jsou všichni koně mimo svou formu a jsou už zestárlí jakko Nik. A finance už nedovolovaly Lukovi koupit dobré koně. Tak mu nezbylo nic jiného, než hledat mladá hříbata. Hledal, hledal, jenže žádné hříbě se mu nezamlouvalo.když v tu ránu do něj narazil maličký hafling. Nebyl jako ostatní hříbata, byl maličký a hodný. Luk si ho ihned koupil. ,,Jak se jmenuje?'' Zeptal se Luk majitele. Byla to maličká stáj,kde byly dvě plnokrevné kobyly a jedna klisna haflinga dále pár krav a ovcí. ,,Tadeáš,po tatínkovi''. Řekl spokojený majitel. Tak vzal tadeáška za růžovou ohlávku a odváděl ho do auta. Byl z něj nadšený. ,,To je ten šampion¨. Řekl pišně Luk panu Markovi. A tomu už došla trpělivost a okamžitě Luka i s jeho koňmi vyhodil.
,,Nevadí''. Řekl Luk a pokusil se najít jinou práci, jenže pan Mark udělal lukovi takovou ostudu, že ho nikde nechtěli.


Uplynuly 2 roky a Luk měl už jen stáj a dva koně.Bydlel ve stáji,bez práce a bez peněz. Tak se rozhodl,že bude na Tadeášovi jezdit sám. Byla to jeho poslední možnost,jak znovu získat peníze a postavení.Jenže to netušil,co z Tadeáše vyrostlo. Tadeáš se bavil Lukovým shazováním, při čištění do něj strkal a při pití ho poplival vodou. Luk už si nevěděl rady. Neměl žádné pomucký a ani pořádné sedlo. Tak se musel rozhodnout pro těžkou věc. Musel Tadeáše prodat. Za Nika by stejně moc peněz nedostal a nikdy by ho za jeho duši neprodal. Po týdnu si přijel k Lukovi zájemce o Tadeáše. Tehdy Tadeáš pochopil, co se děje. Ale na to už bylo pozdě.Cizí pán ho odváděl neznámo kam. Luk už nevěděl,co má dělat. Jednoho rána se rozhodl trochu bělouše provětrat. Vzal staré sedlo a starou zaprášenou uzdu a místo podsedlové dečky si dal pytel a jeli na vyjížďku. Bylo to něco, jako za starých časů. Najednou z ničeho nic na ně vyskočí vyhublý podivný kůň. Lukovi to bylo jasné. Byl to Tadeáš. Ale v takovém stavu, že požádal majitele Tadeáše o vrácení. Majitel rychle souhlasil a řekl Lukovi, že je Tadeáš nepoužitelný,divoký a neskrotitelný.Přesto si ho Luk vzal zpátky.
Ihned začal s tréninkem. Tdeáše málem nepoznal. Tak hodný kůň,no to je zázrak. Pomyslel si. Po měsíci už na něm jezdil a nikdo by nevěřil, že to Luk zvládne.
Po roce výcviku se Luk rozhodl Tadeáše přihlásit do soutěže.Jenže nastal problém. Hafling je kůň malého vzrůstu, tak by na něm Luk neměl jezdit. Hledal tedy nějakou mladou slečnu.která by pro něho jezdila. Závody se blížiliy ale dobrovolníci nebyli. Den před závodem u Luka zaklepala malá podivná dívenka v černém. Slíbila mu, že pro něj bude závodit, ale pod podmínkou, že nikdo nebude znát její jméno. Luk jí to slíbil a ihned zaběhl pro Tadeáše
, aby si ho dívenka zkusila. Ale jak se vrátil, dívenka tam nebyla. Jen pokrčil rameny, odsedlal Tadeáše a šel spát.
Nastal ten, den, kdy se mohl Lukův život trochu přilepšit, jenže když šel Luk ráno pro haflinga,byl pryč. Luk nevěřil svým očím a ze začátku si mylel, že je to jen sen.Ale po chvilce si uvědomil realitu. Šel aspoň vyhlížet malou dívenku a ta také nepřišla. Lukovi nezbylo nic jiného, než zajet na závodiště, kde byli všichni zvědaví Lukovým zázrakem, a říct jim, že Tadeáš neodjezdí závod. V tu chvíli, kdy se snažil Luk ostatním majitelům vysvětlit tu záhadu, malá dívenka a Tadeáš byli už řipraveni na opracovišti. Luk si jen šťastně oddech a šel za dívenkou. Mezitím dívenku a haflinga obkličkovávaly její soupeřkyně na velcích koních. Byla tam i holka od pana Marka na šampionovi jménem Teodor. Každý kůň by chtěl vypadat jako on. Jen ty jeho svaly se mlely a jeho naleštěná srst se leskla v denním slunci.Malá dívenka,jak ji Luk říkal se procházela a prohlížela si opracoviště plné záludných překážek. V tu chvíli do ni narazil obrovský Teodor a ta holka na něm se jen dívence smála do očí. ,,S tím chceš vyhrát?!!!'' ,,Ano, s tím''. odpověděla spokojeně dívka. Ta nafintěná holka na Teodorovi se jen ušklíbla a odjela pryč. No ale to už začal závod a kůň po koni začal projíždět trať. Tadeáš byl na řadě předposlední, za ním jen Teodor se svou paní.Tak a už zazvonil gong,aby dívka mohla vyjet. Tadeáš se snažil,snažil, každou překážku skákal jako bůh. Jeho bílá hříva jen vlála v oblacích a mísila se s dívčinými černými vlasy. Tak a poslední překážka Tadeáši! Pověděla haflingovi a oba se krásně nadnesli a překonali tak nejtěžsí překážku. ,,A JE TO REKORD!!'' Se jen ozvalo z mikrofonu reportéra a dívenka s Tadeášem si jen vychutnávali potlesk. Bylo jasné, že budou na stupínku vítězů. Luk jen zářil. Všichni ho chválili a hned mu nabízeli práci a peníze za Tadeáše. Jenže pak se potlesk ztlumil a byla na řadě KAROLÍNA na Teodorovi. Jak zazněl gong, oba vystřelili a ihned vše protriskli, byli ohodně rychlejší , než hafling a divenka, jenže na poslední překážce Teodor odmítl poslouchat a Karolínu shodil. Jen si vítězně řehtal a díval se na Tadeáše, ten mu jen odvětil hlavou a radostně si vychutnával chvíle slávy.Luk ihned běžel za dívenkou,ale ta byla pryč, byl tam jenom Tadeáš. Luk se podíval vzhůru a řekl: ,,Děkuji''. Vzal haflinga a šli zpátky, už o milion bohatší domů.


Za peníze Luk koupil nové vybavení a Nika poslal do koňského domova pro seniory, aby si užíval stáří. Každý týden ho navštěvovali a nosili mu spoustu dobrot.Dále Luk dostal práci u pana Marka, jen pod podmínkou,že bude vše podle Luka. Tak se vše vrátilo do starých časů.
sem to sama vymyslela:) tak to plsky nekopirujte:d






To yl hezký příběh :) kde jsi ho našla? Nebo jsi ho dokonce sama vymyslela nebo že by podle skutečné událost ?!?